Zajímavosti

Kovářský slovník

Kovářství

Kovářství je řemeslo zabývající se zpracováním železa, oceli, případně i jiných kovů zpravidla za tepla. Praktickou činnost kovářů pak označujeme slovem kování, stejné slovo pak označuje i některé ozdobné stavební prvky takto vyrobené.

Kovářství patřilo k nejvýznamnějším oborům lidské činnosti, lze říci, že schopnost zpracovávat železnou rudu patří k jednomu ze základních hledisek nahlížení na vyspělost starověkých civilizací. Podle stupně vývoje, lze hodnotit nejen kvalitu zpracování předmětů, ale i množství specializace.

Kovadlina

Kovadlina je nástroj sloužící jako podklad pro kování. Kovadlina je vyrobena z měkké oceli, na níž je navařena plocha z tvrzené ocelové desky (tzv. dráha kovadliny) která se používá jako podklad při opracovávání kladivem. Dráha kovadliny má dva pomocné otvory pro nasazení různého pomocného nářadí. Kulaté a hranaté rohy umožňují ohýbání a ohraňování výkovku. Základní vlastností kovadliny je pružnost a tvrdost, což umožňuje opracovávat kovy tak, že nedochází k poškozování kovadliny ani zpracovávaného materiálu.

Kovář

Kovář je řemeslník, který zpracovává za tepla kovy (převážně železo, ale i jiné kovy, například měď nebo mosaz) a vyrábí z nich různé užitkové nebo ozdobné výrobky. Kovář může být i umělec, potom se nazývá umělecký kovář, nebo se může jednat o pracovníka ve strojírenské továrně provádějící strojní kování. Specializovaný kovář, jenž vyrábí podkovy pro koně, se nazývá podkovář.

Kovárna

Kovárna je provozovna, ve které kováři vyrábějí své kované výrobky. Kovárna bývá vybavena  kovadlinou, kovářskou výhní, různými kladivy, bucharem, kleštěmi, svěráky atd.

Kování

Kovářská práce začíná ohřátím materiálu ve výhni. Teplota kovu se určuje podle zabarvení, tvaru jisker atp. Zhruba při 600 °C začínají kovy svítit a zbarví se do čevenohněda, tato barva při překročení 650 °C přechází do červené. Červené zabarvení má kov poměrně dlouho, ale jeho odstíny se výrazně mění. Při teplotě přes 860 °C začíná kov žloutnout, aby přes několik odstínů žluté při teplotě nad 1250 °C postupně zbělel. Počáteční teplota kdy začíná být železo či ocel tvárná je závislá na kvalitě materiálu, obecně lze říci, že se jedná o teploty od 700 °C.

Vlastní vytváření výrobku stojí na několika základních technikách (např. rozkovávání, pěchování, ohýbání, zkrucování, probíjení atd.) a jejich vzájemné kombinaci, tyto techniky jsou v kovářství známy velmi dlouhou dobu, většina těchto technik byla známa ve starověku a znovu objevena ve středověku. Samozřejmě záleží především na zručnosti kováře, jak dovede jednotlivé techniky kombinovat a jak precizně je zvládne. Některé z těchto technik vyžadují značnou fyzickou sílu a jsou poměrně namáhavé, u některých je nutností práce dvou lidí (kováře a pomocníka).

Kovářské výrobky

Kovářské výrobky jsou kované výrobky zhotovené v kovářství. Vyráběný sortiment bývá velice široký a zahrnuje jak drobnější kované výrobky (věšáky, svícny, držáky, lustry, stojany apod.), dále pak doplňky budov (mříže, kované zábradlí, schodiště, brány, ploty, oplocení apod.) až po zařízení restaurací nebo obchodů (barové pulty, kovové židle, kované regály, vývěsní štíty atd.). Kovářské výrobky jsou zpravidla realizovány na základě individuálních potřeb zákazníka.

Velmi častým výrobkem kováře jsou kované mříže. Mříže lze vyrobit z různých materiálů a v různém provedení. Mříže lze podle účelu rozdělit na bezpečnostní mříže, ozdobné mříže, mříže do oken, mříže na dveře, mříže na balkon a ochranné mříže. Dále se často v kovářské dílně vyrábí kované zábradlí, které bývá doplňkem různých částí staveb v interiérech či exteriérech. Lze je použít jako schodišťové zábradlí, balkonové zábradlí, zábradlí na terasy a další. V dílnách uměleckého kovářství často probíhá restaurování původních historických kovářských výrobků s cílem zachovat historický ráz restaurovaného výrobku a zvolit takové pracovní postupy, které budou k restaurovanému předmětu citlivé.